Provádění měření objektivního komfortu na pracovišti a v jiných klimatizovaných místnostech.

location-multifunction-005742.jpg

Vzhledem k rostoucímu počtu plně klimatizovaných pracovišť v nových nebo energeticky rekonstruovaných budovách je vyvážené vnitřní klima stále důležitější. Objektivně způsobené nebo subjektivně pociťované nepohodlí může snížit schopnost zaměstnanců soustředit se a podávat výkon a dokonce vést k onemocnění. 

Studie ukazují, že lidé obecně vnímají klimatické podmínky v místnostech, jako je například teplota, odlišně. Lidské tělo se sice dokáže v určitých mezích přizpůsobit změněnému klimatu v místnosti, ale při překročení mezí se tepelná bilance stává nevyváženou, což vede ke zvýšené zátěži kardiovaskulárního systému. Důsledkem mohou být poruchy oběhového systému, nepohodlí, nachlazení a v krajním případě i chronická onemocnění.

Stížnosti na tepelnou pohodu a kvalitu vnitřního vzduchu jsou na pracovišti velmi časté. I když nedochází k žádným stížnostem, musí být komfort obecně a pravidelně proaktivně kontrolován. 

Stížnosti musí zpravidla objasnit dostat technik klimatizace/domovní technik. To stojí před výzvou určit rozdíl mezi osobním nepohodlím a skutečnými negativními vlivy pokojového klimatu a objektivně vyhodnotit tepelný vjem. Co je tepelná pohoda?

Co je tepelná pohoda?

people-others-001417.jpg

Z klimatického hlediska je stav optimálního pokojového klimatu pro člověka označován jako tepelná pohoda. Tepelná pohoda nastává, když se člověk cítí tepelně neutrálně nebo když je dosaženo tepelné rovnováhy (tepelné bilance) jeho těla. To je dáno v případě, že považuje klimatické parametry ve svém prostředí za příjemné. Není žádoucí ani teplejší, ani chladnější, ani sušší nebo vlhčí vzduch v místnosti.

 Tato rovnováha je ovlivňována fyzickou aktivitou a oblečením, jakož i parametry okolního klimatu, které jsou popsány pomocí čtyř základních parametrů:

  • Teplota vzduchu
  • Vlhkost vzduchu
  • Rychlost vzduchu (průvan) rychlost proudění vzduchu
  • Tepelné záření v okolí, popř. tepelné sálání

Jak postupovat v případě stížnosti? (měření komfortu v souladu s normami)

1. Přípravy

Pokud se nějaký zaměstnanec ozve a stěžuje si na teplotní poměry na svém pracovišti, je v první řadě třeba brát tuto stížnost vážně a začít ji co nejdříve šetřit.

Kontrola VZT systému.

Před podrobným šetřením na pracovišti by měl technik prozkoumat nastavení VZT systému s položením následujících otázek: jak probíhá regulace teploty VZT systému? Zde je třeba zkontrolovat, jakou teplotu hlásí čidla pokojové teploty. Nebo byly v nedávné minulosti provedeny změny v nastavení VZT systému?

První kontrola na pracovišti.

Před zahájením hodnocení kritérií pohodlí na pracovišti je třeba se zeptat na konkrétní stížnosti zaměstnance. Je pro něj moc zima, teplo, sucho, vlhko nebo trpí průvanem? Objevují se potíže trvale nebo jen v určitou denní dobu?

Místní podmínky.

Pro získání prvního obrázku na daném místě by měla být pozornost věnována následujícímu:

  • Nesprávně umístěná teplotní čidla v místnosti (na přímém slunci, zakrytá, v blízkosti průvanu). Důsledkem by byla nesprávná zpětná vazba na centrální řízení VZT systému.
  • Zastavěné/znečištěné vyústění vzduchu
  • Otevřená okna
  • Stavební změny

 2. Měření vnitřní teploty vzduchu a vnitřní vlhkosti vzduchu

Nezávisle na stížnosti zaměstnance je užitečné prvotní zaměření klimatických podmínek s jednoduchým měřením vnitřní teploty/vlhkosti.

Proces měření pomocí multifunkčního měřicího zařízení.

Postavte se s měřicím zařízením doprostřed místnosti. Čidlem vlhkosti vzduchu v místnosti se mírně pohybuje dopředu a dozadu ve výšce cca 60 cm (rychlost cca 1,5 m/s), dokud se zobrazené hodnoty nestabilizují. Je třeba dbát na to, aby měření nebylo zkresleno vdechovaným vzduchem.

 

Výsledek/interpretace měření.

Výsledkem měření je teplota vzduchu ve °C a relativní vlhkost v %. Lidé se obecně nejpohodlněji cítí v kanceláři při pokojové teplotě 22 – 24 °C a při vlhkosti vzduchu v místnosti o 40 – 60 %. 

Podle DIN EN 15251 kategorie II jsou povoleny maximální teploty 26 °C při chlazení a 20 °C při vytápění při vlhkosti 25 % - 60 %. Toto měření slouží jako počáteční určení klimatu v místnosti. Pokud se naměřené hodnoty již výrazně odchylují od výše uvedeného komfortního rozsahu, jsou další hodnocení prozatím nadbytečná. S největší pravděpodobností je příčina v nefunkčnosti VZT systému.

 

3. Měření PMV/PPD

Hodnota PMV/PPD zajišťuje ucelený pohled na tepelné podmínky za příslušných pracovních a okolních podmínek na pracovišti. Výsledkem měření je objektivní vyjádření o tepelné pohodě.

PMV je měřítkem středního tepelného pocitu většího počtu lidí. Tato hodnota je určována z těchto parametrů 

  • Teplota okolí
  • Tepelné záření
  • Proudění
  • Relativní vlhkost a zadané hodnoty
  • Index oblečení
  • Aktivita

Index oblečení - Oblečení ovlivňuje termoregulací člověka. Představuje přechodovou vrstvu mezi tělem a klimatem v místnosti a má tak přímý vliv na tepelnou pohodu. Fyzikálně se oděv vyznačuje svou odolností vůči propustnosti tepla mezi pokožkou a okolím.

PPD popisuje pravděpodobný podíl nespokojených lidí s klimatickou situací v místnosti. Hodnota je udávána v procentech a neklesá pod úroveň 5 % nespokojených osob, protože individuální rozdíly znemožňují definovat okolní klima, které by uspokojilo každého.

Kromě měření PMV/PPD existují další metody měření pro objektivní posouzení stížností zaměstnanců. Pokud si například zaměstnanec konkrétně stěžuje na průvan, mělo by být v každém případě provedeno měření úrovně turbulence nebo rizika průvanu. Měření je nesměrový záznam rychlostí vzduchu.

 
Stupeň turbulence popisuje rovnoměrnost nebo nerovnoměrnost proudění vzduchu a je nezbytný pro výpočet rizika průvanu. Pro výpočet stupně turbulence je třeba změřit směrodatnou odchylku (Sv) stanovené hodnoty rychlosti vzduchu.

stanovené hodnoty rychlosti vzduchu. Měření pohody pomocí multifunkčního měřicího přístroje testo 400 Měření pohody pomocí multifunkčního měřicího přístroje testo 400

Měřicí přístroj testo 400 umožňuje jednoduché provádění měření PMV/PPD. Nejprve se přístroj testo 400 s příslušnými čidly umístí na „pracoviště, ke kterému se váže stížnost“. Čidla jsou přitom vyrovnána v pracovní výšce zaměstnance (norma DIN EN ISO 7730 neobsahuje přesné informace o výšce měření). Program měření PMV/PPD Vás provede měřením krok za krokem. Kromě indexu oblečení a aktivity musí být definována také délka měření a cyklus měření. Délka měření a cyklus měření závisí především na příslušném měřicím úkolu a typu stížnosti.
testo-400-long-term-measurement-on-tripod-V5-EN.jpg
Image_behaglichkeit.jpg

Pokud si zaměstnanec stěžuje například na obecnou, trvalou tepelnou nepohodu na svém pracovišti, pak k získání představy o tepelných podmínkách často postačí rychlé měření v délce několika minut. Pokud je však zaměstnanec nespokojen s tepelnými podmínkami pouze bodově v různých časech, má smysl dlouhodobé měření v průběhu celého pracovního dne. Eventuálně může mít řízení ventilačního a klimatizačního systému v závislosti na dni za následek dočasné tepelné nepohodlí. Měřicí cyklus dlouhodobého měření by měl být relativně krátký (1 - 30 s), protože více dat umožňuje přesnější zkoumání z hlediska času. 

Výsledek/interpretace měření

Bez ohledu na to, zda se provádí relativně krátké měření nebo dlouhodobé měření trvající přes den, je po ukončení programu měření získána průměrná hodnota PMV/PPD za příslušné období měření. Za určitých okolností může být tato hodnota již dostatečně vypovídající. Existuje však také možnost individuální analýzy hodnot PMV/PPD, aby se v dlouhodobém měření odfiltrovaly hodnoty, které jsou mimo normu pouze v určitý čas. To funguje velmi pohodlně se softwarem EasyClimate dodávaným společně s přístrojem testo 400.

 
testo-480-pmv-skala-illustration.jpg
Výsledkem měření je hodnota ležící mezi -3 a +3 a vztahující se k okolí. Hodnota PMV v rozsahu -0,5 až +0,5 odpovídá kategorii B tepelné pohody podle DIN EN ISO 7730. Hodnota PPD by se měla pohybovat kolem 5 % (nikdy však nebude nižší než 5 %).
V oblasti klimatizace a větrání lze pomocí měřicího přístroje testo 400 provádět přesné kontroly nastavení ventilačních a klimatizačních systémů v kancelářských, obytných a průmyslových budovách v souladu s normami.

Shrnutí

Zejména ve velkoprostorových kancelářích si zaměstnanci často stěžují na tepelnou nepohodu (příliš teplo nebo zima, průvan, příliš suchý vzduch). Bez objektivního zkoumání často subjektivně vnímaných vlivů nejsou regulační opatření ze strany technika vzduchotechniky nebo domovního technika možná. Obecně platí, že index PPD, tedy podíl zaměstnanců, kteří jsou nespokojeni s vnitřním klimatem, by neměl být vyšší než deset procent. Pravidelná a komplexní měření kvality vnitřního vzduchu a komfortu (°C, %RH, tepelné záření, m/s a CO2) na pracovištích umožňují přesné nastavení vnitřního klimatu a snižují riziko absence personálu z důvodu nemoci (pro zaměstnavatele a příjemnější pracovní prostředí pro dotčené osoby, které jsou méně náchylné k nemocem, malátnosti, výkonnost, soustředění atd.). Tyto měřicí metody slouží k zajištění výkonnosti a spolehlivosti zaměstnanců. Pomocí měřicího přístroje testo 400 a jeho rozsáhlé nabídky čidel mohou odpovědní pracovníci poměrně snadno zaznamenávat, analyzovat a dokumentovat všechny důležité parametry, aby bylo možné přijmout vhodná nápravná opatření. Jednoduché a ekonomické provedení metody měření je tedy neúměrné rizikům, která může v budovách způsobit špatně nebo chybně nastavená větrací a klimatizační technika.

Bezplatný praktický průvodce

Stáhněte si podrobného praktického průvodce s dalšími kritérii pro hodnocení komfortu a kvality vnitřního vzduchu.
Practicalguide-2020-image.jpg
testo-440-0635-9532-Vane-probe-16-mm-fixed-cable-V5.jpg

Žrout energií VZT systém

Provádění měření objektivního komfortu na pracovišti a v jiných klimatizovaných místnostech.
blog-heizkosten-buero-senken-2000x1500px.jpg
Optimální klima v místnosti, ve kterém se zaměstnanci cítí dobře, je předpokladem pro efektivní práci a využití potenciálu zaměstnanců. Dále zamezuje dobré tepelné klima na pracovišti riziku absence z důvodu nemoci.